SOKOLÍK.CZ

 Smrček 2007

Minulý týden jsme byli s koníkama na vandru na Smrčku. Bylo to báječné.

Odjížděli jsme v pondělí ráno – tedy přesněji kolem třetí odpoledne. Protože jsme měli málo místa na tekutiny, vzali jsme jednu láhev vody a tři láhve slivovice. Voda došla po 20 minutách jízdy (Slivovice naštěstí vydržela o trošku délel.) Kousek za Velkou Bíteší ztratil Doliver podkovu (čím to, že zrovna u hospody) a tak jsme kovali. Ale povedlo se a večer jsme zakotvili u Zoubků v Kozlově. Měli jsme k dispozici celou krytou halu, kam jsme vypustili koníky a i sebe a přečkali tam noční bouřky.

Ráno bylo zase pěkně a tak jsme vysušily všechny věci a ve snaze nic neuspěchat se ještě na sluníčku prospali. Ve tři jsme vyráželi dál na sever. Po cestě jsme hledali hospodu, kde by nám dali nějaký oběd. To by člověk nevěřil, jaký to byl problém. Nakonec jsme přesvědčili v jedné hospodě hospodského, ať uvaří, i když už měl kuchyň zavřenou (proč ne – devět obědů je slušné rito). Dostali jsme všichni smažený květák – ještě teď je mi špatně. Další noc jsme kotvili u Tomova kamaráda Radka, který se připravoval na koňské tábory. Tentokrát jsme poseděli u ohně s kytarou. Bylo to příjemné – kytara mi cestou trochu chyběla. V noci zase pršelo. Někteří trošku zmokli, ale u boxů pro koně se spalo krásně pod střechou.

Ráno bylo zase docela pěkně. Trošku jsme se zdrželi s odlehčováním zásob slivovice, ale nakonec jsme vyjeli jen krátce po třetí a jeli jsme na oplátku o něco rychleji. Cestou jsme se stavili na skok v Beaver City a pak jsme mrskali směrem na Smrček. Na Smrčku jsme uložili koně a Petr nás odvezl do Nedvědice do hospody na večeři. Potkali jsme tam Tanečníka a tan nás zavedl na slušnou večeři. Zpátky nás odvezl Američan (kamarád od Vlastíka).

V noci zase pršelo, ale opět se nám podařilo přespat v suchu pod přístřeškem. Ráno přijela Jiřinka s Johnem, přivezli čerstvou snídani a následně se o nás celou dobu parádně starali. Počasí nám moc nepřálo, průběžně pršelo. Holky se byli někde osprchovat a pak se otevřela hospoda na Smrčku a tak jsme se schovali před nepřízní počasí tam. Svařák sice vařit neuměli, ale na oplátku měli kulečník, takže se aspoň Kája se Simonkou nenudily.

Ráno jsme ještě před rodeem zašli na snídani a zdrželi se i na oběd. Tak tak jsme stihli nasedlat a vyrazili na rodeo. Byli jsme tři týmy z celkových dvanácti. Probíhalo šest disciplín. Nejprve jsme měli vzít prapor, obkroužit s ním každý svůj sud a vrtit ho zpět. Toto se nám docela podařilo a tak jsme nabili sebedůvěry. Další disciplínou bylo prohnat krávu brankami. To už bylo trošku horší, protože jsme chytli vracecí krávu, která nechtěla běžet po aréně dokola, ale neustále se vracela ke stádu. Ale povedlo se. Další disciplínou byl odpravit jakkoliv gymnastický balón do branky – za podmínky, že neslezeme z koně. Tady se špatně upřesnili pravidla s tím, že se balón nesmí brát do ruky a tak se nám to trošku protáhlo. Další disciplínou bylo ve stádu krav se přiblížit ke zvolené krávě a sundat jí z krku šátek. Předposlední disciplínou bylo projet slalom, potom závěsem z petlahví, skákat s koněm přes švihadlo a zatlouct hřebík. Závěs byl pro hodně koní velký problém. Zbytek už docela šel. Poslední disciplínou bylo oddělení krávy od stáda a následné chycení do lasa a ocejchování. Leknín byl tak hrůzou bez sebe ze závěsu, že jsme ho málem nedostali do arény. Chycení krávy do lasa se ukázalo nejen pro nás jako jeden z největších problémů. Bylo půl sedmé, když rodeo skončilo a vyhlásili se výsledky. Projeli jsme ještě koníky a povečeřeli. Ve finále jsme potkali mimo Tanečníka ještě Kuntu, kterého jsem zase po delší době rád viděl. Večerních soutěží jsme se neúčastnili a šli jsme brzo spát.

Ráno jsme vyrazili poprvé už v jedenáct hodin směrem k domovu. Poprvé svítilo sluníčko a bylo moc pěkně. Všechny věci jsme poslali autem domů a jeli s koníkama na prázdno. Jedinou chybou bylo, že jsme se stavil na ranči Mořský orel. Obsluha mizerná a kuchyně příšerná. Takhle to dopadá, když si otevře hospodu někdo, kdo jediné, co o tom ví je, že mu chutná pivo. Ještě teď je mi špatně, když si na to vzpomenu. A za to všechno byly ceny opravdu přemrštěné (Smažák s hranolkama a tatarkou za 130,- Kč). Ale nakonec jsme všichni ve zdraví přijeli domů a mě bylo rozhodné líto, že tento báječný týden končí.

Fotečky jsou samozřejmě k dispozici a je jich požehnaně.

| Sdílet

Komentáře čtenářů

1. krtek10. 7. 2007 8:44:00

2. Zuzka10. 7. 2007 9:30:00

Reklama ETARGET:

3. Sokolik10. 7. 2007 22:06:00

4. Di10. 7. 2007 22:40:00

5. krtek11. 7. 2007 7:58:00

aha, díky.. já to jen někde kdysi asi četla a od té doby si to pamatuju, tak už aspoň vím jak to je..

6. Tomáš19. 12. 2007 22:22:00

7. asteway4. 3. 2023 20:58:00

Reklama ETARGET:

8. Pefeldels29. 4. 2023 5:18:00

9. xWDIlJk13. 7. 2023 21:09:00

Chcete-li ke komentáři přidat svou fotku nebo jinou ikonku, postupujte podle návodu.