Návrat z Expedice Lochness
Tak jsme se včera večer vrátili z Expedice Lochness, což je krycí název pro Vltavu 2005. Ve srovnání s minulými akcemi mohu o této Vltavě říct, že byla jedna z nejmokřejších (co se počasí týče), ale zato asi jedna z nejvydařenějších. Aspoň mě se fakt moc líbila.
Vyrazili jsme v pondělí vlakem ve 13:25. Předtím jsme se sešli ještě u Mika a dali na posilněnou Pivouše a do vlaku jsme si koupili nudle u Ťamanů. Měli jsme rezervačku na na kupé, která se nakonec ukázala zbytečná, protože vlak byl poloprázdný a my seděli stejně jinde. Navíc jsme měli rezervačku pro 18 lidí, protože stojí 180 Kč, kdežto pro lidí 8 stojí asi o stovku víc. Zvláštní, ale vždyť jsou to České dráhy. I do jednoho kupé jsme dali zavazadla a do druhého jsme se vmáčkli my a vytáhli kytary. Za zvuku kytar jsme dojeli až do Budějic, kde nám navazoval vlak na Rybník a odtud další Do Vyššího Brodu - Klášter.
O půl osmé jsme se ubytovali a obsadili kiosek. Martin koupil Šampus a přiťukli jsme si na šťastnou plavbu. Pak jsme vytáhli kytary do noci hráli. Nejhezčí pocit mám z toho, že se nám po čase s Ondrou podařilo rozezpívat téměř celý kiosek. Po chvíli se k nám přidal ještě jeden kytarista s kytaristkou, ale hráli spíš víc pop a rock než moje oblíbené folkárny, takže jsem si jen tak v klidu dobrnkával. Kiosek o půlnoci bez varování zavřel a po chvíli i zhasnul, tak jsme se vydali spát.
Ráno jsme vstali, tak jako ostatně celý týden, kolem osmé a posnídali (já - Pivouše, zelenou a koblížek). Přesto, že se všichni těšili, tak se mě podařilo je přesvědčit, že správný vodák před desátou nevyjíždí a jak jsme o půl desáté vyrazili pro lodě, které se půjčují vedle kempu a asi v půl jedenácté jsme vyrazili na vodu.
Vyjeli jsme docela v pohodě a dojeli až k jezu u Bílého mlýna. Je to docela pohodový jezík, tak akorát na první vyzkoušení. Cvaknout se podařilo Ondrovi, který vůbec netušil, co ho čeká a hlavně potom Janičce s Martinem, u nichž jsem to nečekal. Ale co, vylili vodu a jelo se dál.
Dál nás čekal Herbertov. Po té, co jsem se tam loni málem utopil, když chyběla dřevěná lávka a já se to pokusil sjet po jezu vlevo a po cvaknutí jsem nebyl schopen asi čtvrt hodiny vytáhnout loď z vody proti silnému proudu, to byla letos lambáda, protože nová lávka je o poznání širší než stará a není na ní co pokazit. Bravurně ho sjeli i ostatní.
Když jsem přijeli do Rožmberka, zčernala obloha začalo se blýskat. I zašli jsme na oběd do hospody a udělali jsme moc dobře, protože přišla průtrž mračen, která trvala s malýma přestávkami asi 4 hodiny. Už jsme říkali, že zakotvíme v Rožmberku, když jsme se s Martinem hecli a přesvědčili ostatní, že to natáhneme až na tu Pískárnu.
Jez v Rožmberku dali taky všichni a pak jsme si mákli, ale stihli jsme to asi za dvě a půl hodiny (asi 16 km). Na Pískárně jsme zakotvili o půl osmé, postavili stany a opět obsadili kiosek. Zkoušeli jsme hrát na kytary, ale hlasivky pomalu odcházeli. Ale i tak jsme to minimálně do půlnoci vydrželi.
Ráno nás probudilo slunečné počasí, které nás před osmou vyhnalo ze stanu (teda kromě Janičky, která statečně spala kde to jen trochu šlo a jak dlouho to šlo). Nasnídali jsme se a začalo se zatahovat. Sbalili jsme se, než začalo pršet a v deset vyráželi do deště směr Krumlov. Protože to v dešti jede nějak rychleji, tak jsme za chvilku zvládli olej u Papíren Větřní a bravurně sjeli Šanghajský express - Pečovský mlýn.
Pak následovala Papouščí skála, kterou také dali všichni, i když kytaristi místo pádlování a kormidlování spíš chytali kytary, aby jim nevyskočily z lodi.
Kolem poledne jsme kotvili v Krumlově. Přestávalo pršet. Martin se zvládnul vykoupat při přistávání i s kytarou, se kterou se snažil vystoupit na břeh ve chvíli, kdy loď narazila do břehu. Je tam docela hloubka, takže šel i s hlavou. A mohl za to, samozřejmě jak jinak, Háček. Sotva jsme postavili stany, začalo zase pršet. Děcka se byli převléknout a osprchovat a já se zatím sušil ze vnitř svařákem s rumem. Pro velký hlad jsme vyrazili i za deště do Krumlova na jídlo. S jednou chybou se nám podařilo nakonec najít oblíbenou pivovarskou pivnici, kde jsme se dost levně nadlábnuli.
Holky pak vyrazili do města a ostatní jsme se vraceli do kempu. Chvíli jsme se natáhli a večer jsme se postupně sešli v kiosku s kytarama. I hráli jsme opět až do zavření kiosku. Střídavě mezi tím pršelo. Když jsem se kolem druhé vydali spát, došli jsme ke stanům a začalo pršet. Já si jen pamatuju, že jsem zapnul stan a začala šílená vichřice a bouřka. Po čtvrt hodině se to trochu uklidnilo a usnuli jsme.
Ráno jsem zjistil, že jsme jako jediní přežili vichřici a ostatní mají ve stanu bazén a snaží se spát v kiosku na stolech. Začalo to Janičkou, které uletěl kousek stanu a jak se ho snažila zapnout volala o pomoc. Ostatní, jak se jí snažili pomoc, rozepnuli stany a v tu chvíli tam měli rybník. Tak všichni v noci evakuovali. Naštěstí na ně byli v kiosku hodní a otevřeli a uvařili jim čaj a grog. Taky tam hořel samozřejmě v krbu oheň, tak se aspoň měli kde sušit. Asi to byla podle vykládání a zápisků v lodním deníku dost zajímavá noc.
Janička s Martinou to ráno zabalili a vyrazili přes Krumlov na vlak. My jsme se hned v deset spustili na vodu, dokud bylo pěkné počasí (čímž myslím, že aspoň nepršelo, i když teplo vypadá jinak). Nesjízdný jez na Rechlích jsem chtěl přetáhnout klasicky zleva, ale nějak jsem nestihl zastavit a tak se ukázalo, že byl docela sjízdný. Po mém vzoru to vzali i ostatní. Jediný problém byli dva obrovské šutry, mezi které se člověk musel dole trefit, i když je neviděla loď se stejně n 10 cm vody nedala řídit. Ondra štěstí neměl a mimo to, že vykoupal, si ještě o jeden šutr pěkně natloukl. Já se koupat sice nechtěl, ale zkušeně, podle vzoru Mitche Buchanona, jsem skočil ondrovi pro loď.
Dál následovala Lira. Protože bylo oproti loňsku míň vody, čekal jsem že bude docela v pohodě. Chyba. Cvakli jsme se ani nevím jak. A za náma mimo Ondru, který byl lehký, úplně všichni. Ztrátu utrpěla jedna moje bota, která uplavala neznámo kam. Ostatní jsme všechno zachránili a vylili vodu. (To, že nám zateklo do pytle s oblečení, je věcí vedlejší, to jsem zjistili až v kempu.) Slyšel jsem něco o tom, že tam snad přidělali dolů dřevěnou desku a zvětšili tak vlnu, která je pod jezem, ale nevím, co je na tom pravdy.
Mrázkův mlýn je dost jednoduchá a začátečnická retardérka, tak jsem doufal, že tam není o čem mluvit. I přesto se opět podařilo Martinovi s Gábou se cvaknout.
Pak následovala Jelení lávka, která bývá obvykle nejtěžší. Letos se mi zdála dost jednoduchá, protože pro nedostatek vody se dala sjet i prostředkem a bravurně jsme ji zvládli všichni. Pod lávkou jsem si vybral z množství uplavaných bot jednu pravou Adidasku, který mi seděla a jeli jsme dál.
Martin docela spěchal (dělali jsme si z něj legraci, že se snaží přejet vlastního Háčka) a Ondra si jel svým tempem taky docela rychle, takže nám brzo ujeli a tak jsme s Lendou a Douškem srazili lodě a pomalu celou cestu soulodili. Stavili jsem se u Mariny na Pivouše a párek. Cesta utekla docela překvapivě rychle. Čekala nás už jen retardérka před Zlatou korunou. Snažil jsem se jim vysvětlit, že je to jednoduchá retardérka, která ale dole háčka docela nahodí. Prý jako vždycky. Dole Borůvka pochopila, že když říkám nahodí, tak myslím NAHODÍ. Doušek si zkoušela zadáka a absolvovala svůj první jez jako zadák. Vzhledem k tomu, že jeli dost křivě, tak je to ani nenahodilo a bravurně sjeli.
V Koruně byl trochu podraz, protože staví nový most a tak tři čtvrtě řeky přehradili a nechali levým krajem úzkou průrvu, kde uprostřed ještě stál pilíř, kterou bych nazval středně těžkým jezem. Moc jistý jsem si nebyl, ale sjeli jsme i my, i Doušek. Jak jsem potom zjistil, tak to zvládnul i Martin i Ondra, ale zato stálo koukat na ostatní vodáky, kde každý druhý skončil ve vodě.
Celá Zlatá koruna je úplně nová. Část pozemku patří někomu jinému a vystavěli tam obchod a kiosek a stávající kiosek je celý nový - asi 5x větší a má nové záchody. Zakempovali jsme a vysvitlo sluníčko. To bylo jediné štěstí, protože jsme měli komplet všechno oblečení mokré. Najedli jsem se, usušili, odpočinuli, posbírali dřevo na oheň a šli hrát volejbal. Z volejbalu se po chvíli stal fotbal - holky x kluci - a docela dobře jsme se zpotili. Holky myslím vyhráli. (Lenda měla Kanady) Dali jsem si v kiosku Pivouše, koupili v obchodě nějaké víno a kolu, rozdělali oheň, a pařil a hráli na kytaru až do noci.
Ráno jsme opět vstali do deště. Posnídali a v mírném dešti jsme se sbalili a před polednem vyrazili na vlak. Nádraží je docela daleko a tak jsme, sic s velkým údivem, ale s povděkem přijali nabídku kolemjedoucího auta, že nám vezme bagáž a holky na nádraží. Bez věcí se šlapalo o poznání lépe a tak jsme za chvíli byli na nádraží a už jsme nasedli na vlak k domovu. V Budějcích byla ještě hodinu pauza na přestup a pak už hurá do Brna. Cestou jsme postávali a byli spíš unavení. Ondra si hrál s foťákem a tak jsou mezi fotkami dost zvláštní věci.
V Brně jsem se rozloučili a vyrazili každý rychle k domovu. Mezi věci, na které jsem se všichni těšili zazněla hlavně: postel, vana, jídlo a záchod. Na nádraží jsme ještě potkali nezávisle na sobě Onáska a Kačera. No i přes všechny ty deště to byla jedna z nejhezčích vod, co jsem jel a jsem rád, že jsem potkal tuto novou partu fajn lidí, a že dřív, než se příští rok sejdeme na další vodě, uděláme ještě spoustu společných akcí.
Bylo toho ještě spoustu, co se na vodě stalo,takže doufám, že mě ostatní účastníci postupně doplní v komentářích pod článkem.
Fotky jsou k vidění ve fotoarchivu.
|
Sdílet
Komentáře čtenářů
Borůvka4. 7. 2005 13:33:00
Janka4. 7. 2005 20:03:00 Jako doplněk k tomuto nezaujatému článku bych chtěla napsal ryze zaujaté povídání s citacemi s "deníku"Reklama ETARGET:
Lenda4. 7. 2005 21:22:00Borůvka5. 7. 2005 18:50:00Janka5. 7. 2005 20:39:00 Ne...kecám...přiznávám, že jsem se krutě a neomluvitelně překlepla Ale zato v tom článku je takových "překlepů" víc...pozdravujte SokolíkaLenda5. 7. 2005 20:55:00
Reklama ETARGET:
Doušek7. 7. 2005 22:50:00. Chtěla jsem jen napsat, že tahle expedive byla vydařená a ráda si ji v budoucnu zopakuji.P.S. Všechny informace (př: kdo se udělal, co dělali Leňa s Veldou večer ve stanu
atd.) najdete v lodním deníku, do kterého jsme všichni pečlivě zapisovali po celou dobu naší plavby, samozřejmě je k dispozici(u mě). Janka11. 7. 2005 21:31:00 Zdravým fšecky...Reklama ETARGET:
Janka12. 7. 2005 20:57:00onasek 6. 6. 2006 17:01:00onasek6. 6. 2006 17:17:00
Reklama ETARGET:
Reklama ETARGET:
Reklama ETARGET:
Reklama ETARGET:
Reklama ETARGET:
Reklama ETARGET:
Reklama ETARGET:
Reklama ETARGET:
Chcete-li ke komentáři přidat svou fotku nebo jinou ikonku, postupujte podle návodu.
Související články
Vltava 2005 Expedice Lochness Návrat z Expedice Lochnesswww.Petr-Hladiš.cz
- Outsourcing
- Správa počítačů
- Návrh počítačové sítě
- Správa počítačové sítě
- Serverové řešení
- Internetové aplikace
www.eques.cz
www.hladis.eu
Reklama ETARGET:
HP-SPORT.CZ
- Outdoor
- Cyklo & Sk8
- Ski & snow
Formáty a standardy
XHTML 1.0CSS 2.0
RSS 2.0