Tak mi v pondělí ráno volal Onásek, že bysme si mohli zajít někam jen tak ve třech Robinem zahrát na kytary. Odbyl jsem ho s tím, že ještě nevím, že uvidíme večer. Pak se mi to rozleželo v hlavě a říkal jsem si, že bysme mohli jít na Formanku. Robin překvapivě rychle souhlasil. V tom mě napadla šílená myšlenka. Proč jít hrát do zaplivané hospody, když můžeme zajet na flek, rozdělat si oheň a hrát tam. A taky že jo. Robin se sice nechal chvíli přemlouvat, ale nakonec jsme o půl osmé večer opravdu vyjeli. Bylo nás nakonec šest a jeden pes. Rozdělali jsme oheň a bavili se. Bylo to super. Ráno o půl sedmé jsme vstali a v sedm jsme již zdravě odpočati razili vstříc nástrahám všedního pracovního dne.
Chcete-li ke komentáři přidat svou fotku nebo jinou ikonku, postupujte podle návodu.