Poslední dobou si čím dál tím víc uvědomuji, jak se mění témata pro blogování. Ještě tak půl roku by polovina blogů obsahovala komentáře k pádu vánočního stromku na Staromáku nebo třeba ke kandidatuře Viktora Koženého na místo komisaře v EU. Možná je to tím, že čtu špatné blogy, ale našel jsem dnes jen jedno rozplynutí se nad prvním sněhem.
Většina blogů, které čtu se stávají odbornými a přináší zajímavosti ve své oblasti. Některé z těchto blogů jen odkazují na odborné informace na ostatních blodzích, což se pro mě stává nezajímavé. Naopak uvítám, pokud někdo z těchto blogerů nastuduje článek v jiném jazyce a podělí se o něj ve své mateřštině. Přeci jen číst plynule v angličtině mi stále dělá problémy.
Další skupinou blogů jsou blogy rýpavé. Typicky jsou to blogy, které hledají chyby na internetu a upozorňují na ně. Nejčastěji se jedná o porušení autorských práv. Zajímavost této informace je ale pro čtenáře přímo úměrná zajímavosti webu, který / kterému byla tato autorská práva porušena.
No a poslední skupinkou lidí jsou ti, co píší o životě a o svých pocitech – tzv. osobní weblog. Tyto blogy jsou určitě zajímavé. Liší se většinou délkou zápisů. Přiznám se, že ne vždy mě baví číst grafomansky dlouhý zápisek a raději uvítám krátké a stručné příspěvky.
Každopádně nějak vymizeli blogy, které komentují politické a kulturní dění u nás. Dřív jsem slyšel na půl ucha ve zprávách nějakou informaci a okamžitě jsem na blodzích našel názory a komentáře ostatních. Dnes už to asi nikoho nebaví.
Chcete-li ke komentáři přidat svou fotku nebo jinou ikonku, postupujte podle návodu.