Po dlouhé zimně začalo zase období potlachů a tak i naše „kroky“ zamířili směr Moravské Budějovice, kde zase po roce měli potlach Mufloni.
Když se loni Sokolík s Onáskem vrátili s velkým nadšením z Muflonů, tak už tehdy se rozhodli, že si to letos samozřejmě nenechají ujít.
Vyrazili jsme už v pátek večer a na na jejich slavný kiosek dorazili až za tmy. V koisku bylo už plno kamarádů, a tak nám nezbylo nic jiného než si stoupnout k baru a pozorovat okolní ruch. Během jsme se aklimatizovali a přidali se k zábavě. Čas plynul tak rychle, že najednou byla půlnoc a všichni pomalu odcházeli spát. My jsme tam vydrželi až tak do čtvrté ranní, kdy už nás vyhazovali. Jelikož jsme za celej večer nevystrčili z kiosku nos, tak někde složit hlavy byl problém. Nakonec řešení nebylo daleko! Ustlali jsme si přímo před kioskem, prý aby to neměli ráno daleko na snídani. A taky to tak bylo!!
Ráno nás vzbudili kamarádi. Když zjistili, že ještě není v kiosku otevřeno a tak s námi na otevření počkali. Když už obsluha odjela Sokolík s Onáskem si ještě ze spacáků objednali kafe a pivo. Jakmile jsme se všichni vyhrabali, tak to na nás v kiosku už čekalo! Pak se zase začalo hrát a zpívat až do odpoledne. Mě pak už nebavilo tam sedět a tak jsem se vydala na obchůzku po okolí, kde jsem narazila na flek a zastihla i pár soutěží, který jsem pro kluky aspoň vyfotila.
Večer konečně přišel a my se vydali na flek, podívat se na zapálení. Pak proběhli ještě večerní soutěže, kde i já s Onáskem vyhráli jednu placku. K ránu nás uvítal náš bivak u kiosku, kde jsme strávili pár chvilek spánkem a zase přišlo ráno.
Kamarádi samozřejmě nezklamaly a ráno nás vzbudili opět na snídani. Celé odpoledne jsme strávili v kiosku a sušili provlhlé spacáky, při tom samozřejmě nezaháleli i kytary. Taky se tam vystřídalo spousta kamarádů, kteří už odjížděli domů a loučení se nemohlo samozřejmě vyhnout i nám. Tak jsme si zabalili mokrý spacáky a vydali se do Čermákovic.
Autor: Mája