Druhý víkend v září jsme vyrazili na výročák T.O. Toulavá srdce. Protože měl Onásek odpolední, jeli jsme docela pozdě. Z Blanska jsme chytli dost protivného řidiče autobusu. Když jsme dojeli do hospody, tak už na nás čekali Mustangové. Byla tam baskytara, benjo a asi osm kytar. Opatrně jsme se s Onáskem přidali a nakonec jsme strhli u jedné klasiky dokonce všechny hudební nástroje a zpěváky a všichni hráli dohromady. Když nás mezi posledníma vyhodili z hospody asi kolem třetí ráno a my přišli na flek, zjistili jsme, že ještě nehoří ani hospodářák a všichni už spí. Žabák rozdělal oheň vzali jsme flašku rumu a asi dvě hodiny jsme jen tak bez kytar zpívali vokály na celý údolí. Bylo to úžasný. Akorát ráno všichni chodili a nadávali, co to bylo za hňupy, co tam v noci tak strašně hulákali.
Ráno jsme zašli do obchodu a stavili se na jedno v hospodě. Pak se zase nic nedělo, tak jsme si zase rozdělali oheň a hráli na kytary. Pak proběhli soutěže – střelba z luhu, hod nožem a sekyrou, hod oštěpem, střelba ze vzduchovky, Alcatraz a odvoz z hospody. Prosoutěžili jsme se úspěšně do večera, kde jsme potom s Onáskem a Lišákem hráli Vlajku při zapalování ohně.
Ráno jsme si přispali, rozloučili se a vyrazili do hospody. Původně jsme chtěli jet ve tři, ale nějak se to zvrtlo a jeli jsme až v sedm, což se také projevilo na míře našeho alkoholového opojení.
Autor: Sokolík