14. 6. 2002 - 16. 6. 2002 6. Výročák T.O. Moisidis a T.O. Borovina

V pátek jsme se sraz do hospody dostavili mezi prvními. Velmi brzy jsme vytáhl kytaru a opatrně drnkal do hraní ostatních kamarádů. Toto drnkání po několika pivech přešlo po aktivní hraní nemálo písniček. Mezi posledními jsme potom odcházeli na osadní flek T.O. Moisidis, kde jsem ještě do pozdních ranních hodin hrál u ohně na úplně rozladěnou kytaru. Nad ránem jsme si s Ríšou a Peťasem ustlali pod širákem vedle Blackova přístřešku. Ráno nás všechny tři probudil šokem Krakonošův hlas, který měl stan vedle nás. Po snídani jsme vyrazili s Peťasem přeparkovat auto někam blíž, abychom ho v noci našli, až se budeme vracet domů. Stavili jsme se v Rapoticích na pivko a kofolu. Pak jsme jeli podle mapy do Ketkovic, kde jsme se doptali na cestu. Auto jsme zaparkovali asi dva kilometry před soutokem Chvojnice a Jihlavky a za doprovodu Peťasových slov: „Tady to poznávám, ještě tři sta metrů a jsme tam“ jsme ušli asi osm kilometrů. Osadníci mezi tím otevřeli bar. Po chvíli přesvědčování jsem ukecal Peťana a Krakonoša, aby mě svým autem hodili pro to moje. Po dalších třech kilometrech do kopce v třicetistupňovém vedru, když jsme konečně dorazili k jejich autu, zjistil Peťan, že zapomněl v kongu klíče. Po návratu zpět jsem rezignovaně vypil první pivo a začal se bavit. Pro spustivší se déšť se odpolední soutěže o chvíli odložili. Jako první proběhla soutěž o poklad Moisidisu. Hledali se malé Moisidy za jeden bod a jeden poklad moisidisu za padesát bodů. Onen poklad jsem nalezl jako první, ale byl pevně přišroubován dvěma vruty ke stromu. Když jsme se pokoušeli jej s Ríšou odnést, spadl mi strom na prst a já odešel ošetření. Nutno pochválit T. O. Moisidis za výborné ošetření - desinfekce proběhla rumem, narkóza taktéž a onen chirurgický zákrok, který mě zachránil před vykrvácením náplastí. Než jsem se stihl vrátit, zorganizoval Ríša pomoc kamarádů s odnesením pokladu. I když poklad přineslo nejméně deset kamarádů, započítal ho šerif mě s Ríšou. Tímto jsme se umístili na druhém místě a získali tak oba první placku ve svém životě. Další soutěž pak probíhala v orientačním běhu naslepo podle provázku, kde všechny místa obsadili T.O. Pražce. Dále se běhalo na rychlost s kolečkama s bečkou piva a házelo šipkami do terče. Večer se zapálil slavnostní oheň a soutěžilo se ve zpěvu a veselém vyprávění. Mě velmi potěšil zákaz vykládání vtipů u veselého vyprávění. Po otevření šerifáku jsme se ještě chvíli veselili a vyrazili s Ríšou hledat naše dobře ukryté auto. Když jsme ho asi po dvou hodinách našli, naše radost neznala mezí a rychle vyrazili domů. Poznal jsem zde hodně nových kamarádů, mezi které patří například Havran, Hráč, Henry, a další.

Autor: Sokolík